Asi sotva bude mezi ctěnými čtenáři někdo, komu by solární baroni pěkně neleželi v žaludku. I proto Vitáskové fandíme, i když její vítězství zaplatíme všichni a nejspíše rovnou třikrát.
Můj první popud bylo ve stoje ji zatleskat za odvážný přístup: konečně někdo těm solárním baronům, kteří z nás dřou nelidské peníze v dotacích, konečně jim někdo pořádně šlápne na krk. Ale pak jsem se nad tím zamyslel a už to tak pěkné není.
Rýsuje se mi následující scénář: Paní Vitásková ve svém zásadovém postoji vydrží a naše neschopná politická garnitura to nedokáže nijak zvrátit, ostatně ani nemá jak. Vzhledem k tomu, že celá řada obnovitelných zdrojů energie je postavena na dluh, nastanou jejich provozovatelům problémy. Místo koryta do vrchu nasypaného penězi daňových poplatník tu bude pomalu vysychající čůrek pár drobných a z čeho platit bankám. I když to dají ihned k soudu, než se dočkají soudního líčení, budou jejich zařízení za hranicí technické životnosti. Takže bude vbrzku následovat vlna krachů provozovatelů OZE.
Ale elektrárny samy od sebe nikam nezmizí, spíše budou k mání za hubičku pro každého, kdo má dostatečně velký kapitál a nepospíchá s návratností. Mezitím nastane „bankovní krize“, tedy socializace ztrát bankovních ústavů, kdy daňoví poplatníci zaplatí sanaci bank od ztrátových úvěrů za OZE, protože koneckonců za to přece může stát. To je ten okamžik, kdy zaplatíme odvážný odpor paní Vitáskové poprvé.
A čas běží. S ním se přece jenom rozběhnou různé soudní pře a arbitráže, u kterých dle mého skromného mínění, nemá náš stát moc šanci vyhrát. Takže bude odsouzen k platbě ušlého zisku, nákladů protistrany a ještě zaplatí pěkně tučnou fakturu svým právníkům za neúspěšné zastupování. To bude období, kdy budeme za odvážný odpor paní Vitáskové platit podruhé.
Mezitím vyprší paní Vitáskové funkční období a ERÚ bude zajisté zbaven své nebezpečné nezávislosti a stane se z něj další z pašalíků pro politicky (vy)zasloužilé osoby. A ty obnoví dotace, hlava nehlava. Jak by taky ne, když většina OZE bude patřit ČEZu, nebo někomu doposud neznámému, který ale na 100% bude mít velmi nejasnou strukturu se sídlem v některém z daňových rájů. Ten už se jistě postará, aby jim byznys nikdo nekazil. A tak budeme platit dotace jako mourovatí, milí zlatí. A to je okamžik, kdy budeme za odvážný odpor paní Vitáskové platit potřetí.
A závěr?
Paní Vitásková bude zřejmě zbavena všech obvinění a bezpochyby zasedne v čele nějakého energetického koncernu. Takže všichni vyhrají, banky budou mít svoje peníze, solární baroni nakonec taky a dotace potečou dále. Jediný, kdo jako obvykle prohraje, jsme mi, prostí daňoví poplatníci, kteří nakonec stejně vždycky zacvakají každou debilitu, kterou si na nás naše věrchuška vymyslí.
