Otázka je i to, co když dnešního člověka, "nahradí" evoluce dalším, s rozvinutějšími schopnostmi orientovat se v dějových časech, a to kontinuálně měsíců roku ve formě tzv. nadvědomí. Dále jeho mozek už nebude jako jedním okem se dívat na blízko, kde to navíc mají aktivnější muži, zde je cit pro realitu, řád, autoritu, hodnoty, čas, a druhým okem na dálku, kterou mají aktivnější zase ženy, zde je cit pro celek, tedy i emoce, lásku, tvořivost, rodinu, planetu, přírodu. Takto evoluce vlastně "reagovala" na prostředí, které už dnes ale není, nežijeme někde ve středověku odkázáni na rozmary přírody, a ostatních lidských predátorů, nejsme ani poddaní ... .

Oči a sluch máme v páru, a to z určitého důvodu, taky z určitého důvodu zde bylo párové dělení, na muž a žena, kmen, rodina, společnost, stát.

Od dob zrušení poddanství, zavedení vzdělání, formování státu, průmyslových revolucí, už člověk není jen částí celku, ale už má svoji cestu. Pak tu je i informační evoluční tok, od telegrafu, filmu, rozhlasu, televize, internetu ... . To je mocný evoluční nástroj, na rozvoj třídících a formujících inteligencí a potřebuje jinak uspořádaný mozek.

Pak tu je fenomén kdy člověk se nerodí s hotovým vědomím, nemá žádné a musí se všemu učit, skrze myriády zpětných vazeb, což je nesmírně náročné na prostředky a rodiče, náš druh, stát ... . Navíc se zde stále dokola opakují fáze, jež opět oslabují společnost a její těžiště, ekonomiku a tím, jsou fáze v dospělosti, kde je revolta, skrze ekologii, lidské podmínky – humanismus a další ideologie, vlastně. Navíc naše vědomí není nikdy hotové a ani zatím nebude, má stabilní fáze v dospělosti, jež opět "ohrožují" společnost, její řád, jsou to fáze ideologické, náboženské, manipulativní než se člověk značně učit vnímat další rozměr všeho, a to čas. Lidi žijí v denních časech, jež končí spánkem, a zde dochází k redukci dějové paměti, tak že druhý den už jsme jednak orientovaní na aktivní denní

existenční záležitosti, a jednak došlo k redukci toho co bylo včera, dnes pro nás aktuální. Jinak řečeno druhý den víme prd, a za týden ... .

Tohle je pro dnešek nesmírný lidský handicap, neboť umožňuje složitou manipulace s lidmi a společností, neboť zde chybí cit pro vnímání kontinuální dějové linky všeho aktivního. Tento fenomén začaly otvírat knihy a dnes mocný nástroj databází, internet.

V podstatě jsme ve věku jako byli Neandrtálci, my dnes jsme tzv. časový a duální, pohlavní.

Informační tlak možná povede k tomu, že se mozkové hemisféry, jednak "zbaví" vlivu pohlavních hormonů, a jednak se postupně synchronizují a vytvoří vrstvy které budou zpracovávat a formovat naše vědomí – zde už vlastně Nadvědomí.

To že se to děje, je přítomnost rozvíjení osobnosti a dále duševnosti, schopnosti vnímat a vidět věci ve více rozměrech, ne hned zbraně, ne hned odsouzení ... .

Tím pádem se zmírní enormní hmotová – energetická náročnost lidského druhu na zdroje a planetu a dále budou už jiné hodnoty a komunikace, bude větší ukotvenost v dějích, časech, realitě. K tomu ale zase schopnosti, jak formovat hmotu, energii, ale i čas ... .

To přispěje k fázi, kdy se lidský druh opět vrátí pod miliardu, navíc zaniknou velké aglomerace a bude se žít jinak. Dnes postačí, si uvědomit, dle výše popsaného, že za každého zde, vlastně mluví jeho stabilní fáze vědomí v dospělosti, jež je zde historicky jen několik, dále prostředí, kde se formovalo a rozvíjelo jeho vědomí. Proto se zde stále dokola v historii a dnes opakují stejné věci a nezáleží, jestli má tituly, školy, postavení. Jinak to vidí muž a jinak to vidí žena, jiné potřeby má muž a jiné žena. To vše je pro nás ukryto a je vidět v kontinuálním dějovém čase, v řádech měsíců a roků, to je zcela jiná reality a všemu dává jiný význam ... . Ne kolonializovat vesmír, ale poznat svůj moze, jeho evoluční cestu a podmínky.... .