Carnot, Clausius, a teprve potom Boltzmann...

A ještě poslední poznámka: Boltzmannovi článek přičítá záležitosti, o které se ale mnohem více a již před ním zasloužili Sadi Carnot a Rudolf Clausius. Včetně pojmu entropie, který nezavedl Ludwig Boltzmann, nýbrž právě Clausius. Boltzmann je spolu s Maxwellem ovšem otcem statistické mechaniky, která nabízí pojmu entropie a tepla určitou mechanickou a statistickou interpretaci. Boltzmannovy představy mají ovšem svá slabá místa, za která byl již v jeho době celkem oprávněně kritizován lidmi jako Jan Josef Loschmidt. Také např. "tepelná smrt vesmíru" je pouhým artefaktem těchto nesprávných a dnes již překonaných (ovšem dosud často tradovaných) boltzmannovských představ o entropii. Prostě entropie je jemný pojem se složitou historií ve fyzikálním poznání, na kterém si docela "vylámaly zuby" i četní známí fyzikové dvacátého století...

Termodynamika je exaktní (ani QM na tom nic nemění)

Ještě k platnosti zákonů termodynamiky: Výlučnost zákonů termodynamiky je v tom, že jsou fakticky exaktní. To si uvědomili již velcí fyzikové jako Planck, Gibbs, Einstein, Bohr, Landau, Eddington, Tisza, Jaynes... Pointa je v tom, že v budově teoretické fyziky představuji zákony termodynamiky de facto matematické axiomy. A jak známo, axiomy jsou výchozí nedokazovaná tvrzení, pomocí kterých je pak celá další teorie budovaná.  Nic na tom nemění ani kvantová mechanika či relativistická fyzika. Uvědomme si například, že i pro definování kvantového systému vždy vycházíme ze zadaných MAKROSKOPICKÝCH veličin, které systém definují. A tyto veličiny podléhají exaktním zákonům termodynamiky. Termodynamika tedy nepředstavuje nějakou staromódní součást fyziky, nýbrž její logicky centrální a pojmově nepostradatelnou část. I když se na to často zapomíná.

Chudák entropie...

1. Především je velmi nešťastné operovat s pojmem entropie coby míry "neuspořádanosti", i když se tento nesmysl opisuje z knihy do knihy.  Fyzikálně mnohem vhodnější je považovat entropii za míru NEURČITOSTI.

2. Onen fyzik, který se jako jeden z prvých zabýval problémem Maxwellova démona, nebyl žádný "Zsilard", nýbrž Leo SZILARD.

3. Maxwellův démon byl myšlenkový experiment, který fyziky jako jeden z prvních upozornil, že pojem entropie úzce a neoddělitelně souvisí s pojmem informace, kterou o daném systému máme. Jen pokud zadáme, vzhledem k jaké zadané informaci systém vztahujeme, je náš termodynamický systém definován. Naopak, pokud myšlenkově "přeskakujeme" od jedné úrovně informace či popisu ke druhé, dostáváme se snadno do vnitřních paradoxů (např. tzv. ergodičnost). Právě to bylo oprávněnou podstatou kritiky původního Boltzmannova pojetí statistické mechaniky (zřejmě i Vaše představa), které směšuje mikroskopický a makroskopický popis systému, což vede k paradoxům.

Dobre

Fakt dobre. Na zdejsi pomery vynikajici. Piste dal. Klidne i etanol. To H totiz jeste nikdy myslenku clanku nezlepsilo.

Každá teorie má své pole působnosti

Kdybychom podobným způsobem zpochybňovali všechny teorie, zrušili bychom celou fyziku. Můžeme takto zahodit všechny Newtnovi zákony, neboť nejsou absolutně přesné. Fyzika si nikdy nehrála na to, že nějaký jev vysvětlila přesně. Pokud ale nějaká teorie funguje velmi dobře a pokazí se dvakrát třikrát za dobu stáří vesmíru, nejspíš uznáte, že není až tak špatné předpokládat, ža ta teorie zkrátka funguje. Můžete si čekat miliardu let, my ostatní si však na základě moderní fyziky budeme dál budovat lepší a lepší technologie. Termodynamika netvrdí, že její postuláty musí platit všude. Ale tvrdí, že pokud platí ty postuláty ve vašem experimetu, pak můžete použít k popisu experimentu makroskopickou termodynamiku. Konkrétně u makroskopické termodynamiky tyto postuláty jsou splněny skoro vždy. Teorie se neuznávají proto, že platí vždy. Bohatě stačí když platí alespoň někdy (a musíte samozřejmě vědět kdy). Pak je užitečná.

Žádná

"ta slavná rovnice, spojující hmotu s energií" neexistuje.

Pekny clanek

Zaujal me natolik, ze jsem si Vas rozklikl a zacal otvirat i Vase dalsi clanky.

Jen jsem s hruzou zjistil, ze pisete etanol. To prosim nedelejte. Prosim priste s H. Neni to zadny archaismus, takhle se to pise i anglicky.

k bodu 2

který systém máš na mysli? izolovaný, uzavřený nebo otevřený (já si pamatuji, že entropie uzavřeného systému nikdy neklesá, takže je to asi uzavřený systém)? Jinak za článek karma

Parádní článek!!

Hey, pane, tenhle článek by měl být otištěn do středoškolských učebnic. Parádní počtení.

Apropo.... jedna věc mi pořád není jasná. Když jsem se jednou zamýšlel nad teorií Velkého třesku, nad tím, že když byla veškerá hmota soustředěna do jediného bodu, mohla za toprávě přirozená entropie, že k třesku došlo. Jenže mi není jasné, pokud byla hmota v absolutním klidu, co tu entropii odstartovalo? Co mohlo způsobit, že se částice hmoty začly tetelit a zvyšovat tak svoji energii, až to soustava neunesla a bouchla? Sama od sebe se tam ta nadbytečná energie vytvořit nemohla, ne?

Re: Parádní článek!!

Osobne si myslim, ze teorie Velkeho tresku, tedy jako expanze hmoty z pocatecni singularity je uz prekonana. Zajimava je teorie o tom, ze na pocatku vubec zadna hmota nebyla, pouze nic, nabite energii a doslo k nahodne fluktulaci vakua, vznikl par castice-anticastice - zrejme jich takto beztrestne vznikalo velke mnozstvi az se jeden par trhnul a to na kvantove urovni a to spustilo retezovou reakci. Vesmirse tak mohl zacit rozpinat z vetsiho polomeru nez je bodovy. V soucasnosti pozorujeme v opravdu velkych meritkach (skoupiny galaxii) ze je vesmir pomerne hodne stejnodorody - akorat ze kdyby se rozpinal z 1 bodu, nestihnul by si predat informaci z jednoho konce na druhy pri limitu rychosti svetla, aby mohla tato stejnorodost vzniknout. Jenom upozornuji, ze podle poslednich mereni se i gravitace siri rychlosti svetla, mozna krapet mensi, to jestli je anebo neni graviton hmotny - tj. ma klidovou hmotnost, kdyz ho zastavim, tak porad je a nezanikne jako treba foton

Díky a karma

Perfektní čtení. Díky