Malé děti a jejich kvantově fyzikální projevy

Jakožto čerstvý a hrdý otec třetího potomka a též jakožto kvantový mechanizátor jsem se rozhodl sepsat stručný výčet kvantových paradoxů, s nimiž jsem se při péči o potomky setkal. Budu se věnovat především období od narození do jednoho roku, potom zřejmě vír entropie, které větší děti kolem sebe neustále šíří (někdo tomu laicky říká nepořádek nebo bordel) tyto jevy zastírají a tím se stávají nepozorovatelnými.

Paradox Schroedingerových koťat

Správně by se mělo říkat  Einstien-Podolského-Roseův paradox, ale Schroedingerova koťata zní mnohem lépe. Einsten původně formuloval tento paradox, aby vyvrátil kvantovou teorii, ale podařilo se prokázat, že se tak skutečně kvantové systémy chovají. Oč se jedná? Představte si, že máte dvě koťata, obě uzavřete do rakety a pošlete každé na jiný konec vesmíru rychlostí světla. Před odletem je potřeba obě rakety spojit trubicí, do níž umístíte atom hélia. Ten se vydá do jedné, nebo do druhé rakety a kvantově prováže obě rakety mezi sebou. Každá z raket bude mít v sobě pekelný stroj, který kotě zabije (pěkně krutý experiment, že ano?) a to pokud zjistí přítomnost helia. Paradox praví, že obě koťata jsou živá a mrtvá zároveň, dokud někdo jednu z raket nezastaví a nepodívá se, jak je na tom kotě v ní. V tom okamžiku se přes celý vesmír šíří informace o tom, v jakém stavu se má nacházet druhé kotě. Tedy jestli má být živé nebo mrtvé.

A tento paradox platí i na kvantový provázaný systém matka dítě. Ne, nelekejte se, nebudeme do toho tahat žádné pekelné stroje ani nic, co by je mohlo jakkoliv ohrozit. EPR paradox se projeví tím, že v okamžiku kdy matka usne, se mimčo probudí. A platilo by to i kdybychom měli to srdce a poslali matku a mimino každého raketou na opačný konec vesmíru. Když mamka na jednom konci vesmíru usne, mimčo se na druhém konci probudí. Naštěstí to neplatí i obráceně, protože potom by se ani jeden z nich nevyspal. Zde vstupuje do hry otec, který celý cyklus přeruší tím, že si mimčo vezme na odříhnutí a pak ho udrndá do spaní.

Kleinův paradox

Představte si, že máte elektron uzavřený v krabici v křemíku. Oskar Klein, který měl v roce 1929 dost času na to, aby si dopočítal Diracovu rovnici našel jedno z jejích řešení, které je právem po něm pojmenováno jako Kleinův paradox. Ten praví, že od určité energie elektronu stěny krabice mizí a elektron zmizí též, jakoby kolem něj žádná krabice nebyla. Fyzikové se nesprávně domnívali, že tento jev je pozorovatelný pouze v těsné blízkosti černých děr, anebo v poměrně exotické nanostruktuře uhlíku –grafénu. Já tvrdím, že Kleinův paradox zvládne každé mimino, i když kluci o dost lépe než holky. Jedině tak se dá vysvětlit záhada, kdy je mimčo počůrané až za ušima, ale plenka je přitom suchá. Nemůže se jedna o prostý jev kvatnového tunelování, protože zde podle mých výpočtů nesouhlasí rozdělení  pravděpodobnosti daného jevu.

Také to nemůže být zapříčiněno nekvalitní plenkou, jsme moderní rodiče a používáme značkové plenky, které sají více než hladový upír na transfúzní stanici. Taktéž máme praxi, jak plenku dobře zapnout – přesto všechno čas od času objevím suchou plenku a počůrané dítě – Kleinův paradox v akci.

Negativní Casimirův efekt

Další z pěkných kvantových podrazů. Jedná se o praktický důkaz toho, že vakuum je plné virtuálních párů částice a antičástice. Při vhodném uspořádání experimentu potom lze měřit tlak, jakým ve vakuu působí právě stále vznikající a zanikající částice na dvě desky. Uspořádání experimentu lze obrátit a dosáhnout tak stavu, kdy tlak bude desky od sebe odpuzovat. A právě tak je zřejmě, žel bohu, nejspíše občas uspořádán trávící trakt malých dětí. Kdo máte nebo jste měli mimčo v rodině, určitě si vzpomenete na dlouhé večery, kdy se ten malý chudáček kroutí s bolením bříška, ale žádné prdíky z něj nikdy nevyjdou a nakonec usne. 

Vzhledem k tomu, že mne během psaní tohoto článku náš prcek 3x přerušil, musím končit. Pokud přijdu ještě na další kvantově mechanické projevy malých dětí, určitě Vás s nimi neopomenu seznámit.A samozřejmě se těším na vaše pozorování a postřehy, které jste při výchově svých zlatíček učinii vy, drahé čtenářky a čtenáři.