Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoční večírek 2014 aneb jak jsme zapařili

18. 12. 2014 11:56:05
Po pravdě zřejmě bychom dokázali říci, v čí hlavě se idea večírku zrodila, ale pro jistotu se tváříme, že nás to napadlo tak nějak všechny společně. Prostě uděláme firemní večírek, abychom tak nějak utužili tu pracovní morálku a udělali team building a trošku zachlastali. Koho napadl Steak House Monte Bú to nevíme a dotyčný na večírek nakonec stejně nedorazil.

Takže jsem několik posledních předvánočních dnů v práci trávili natěšeni na steaky a pilovali hlad, aby se toho do nás za firemní peníze hodně vlezlo. Problém vzniknul v okamžiku, kdy se zjišťovalo, zda se v dotyčném podniku dá platit kartou a nedopatřením jsme se dostali na stránku s recenzemi. Po přečtení pár z nich jsme se začali drbat na hlavě a zvažovat přeložení akce do jiného podniku. Nakonec jsme přece jenom kluci, co se hned tak něčeho neleknou, takže jsme se rozhodli do toho kulinářského pekla vyrazit s očekáváním toho nejhoršího. Já jsem aspoň ověřil, že na gastroenterologickém oddělení je volná dostatečná lůžková kapacita pro všechny účastníka a sanitka nás tam dopraví do deseti minut.

Někteří z nás, účastníků, popírali, že to tam bude tak špatné, ale již první příznak, totiž hlasité vřískání tří velkých papoušků u vchodu, zchladilo naše odhodlání. Přesto jsme zaťali zuby a šli do toho. Měli jsme na úvod štěstí, protože nás pingl uvedl na druhý konec podniku, kde měli ty papoušky podstatně menší a jenom občas hvízdali, což se dalo vydržet. Podnik byl již slušně obsazen, obzvláště poté, co příchod nás pěti zdvojnásobil počet hostů. Pinglovi jsme sdělili finanční limit na hlavu a ten zajásal a začal nás obletovat s podstatně větším elánem a sliby, co všechno si za ty peníze dopřejeme. Mně vrtalo hlavou, jestli je to ten z recenze, poznávací znamení na krátko ostříhaný, zarostlý, na otázku: „Co mi doporučíte za přílohu?“, odpovídá: „To musíte vědět sami.“ Na kontrolní otázku mělo ještě dojít. Při aperitivu jsem porušil svoji letitou zásadu, že nepiju, co si sám nevypálím, ale to hruškové cosi vypadalo poměrně neškodně. To už jsme se kolem stolu shromáždili v podstatně větším počtu a přišel čas na předkrm. Čas mezitím jsme si krátili konverzací, okukováním obrazu piráta s pořádným ptákem (na rameni) a počítáním flašek přilepených na stropě.

Předkrm

Tady nebylo co vytknout. Marinovaný losos s jakousi pampeliškou byl dobrý, stejně jako prkno s výběrem salámů a sýrů. Dokonce se mezi námi našli i hazardéři, kteří pokoušeli osud s tasemnicí v tataráku.

Hlavní jídlo

Po předkrmu začal pingl konečně místo jakési vody z alpského ledovce nosit pivo. Mimochodem, voda z ledovce je vážně dobrý podnikatelský nápad, podle alarmistů ty ledovce stejně roztají, tak je potřeba toho pochytat a prodat co nejvíce, dokud je z čeho. Nicméně kdybych nevěděl, že je to voda z ledovce, řeknu, že si to stáčejí z kohoutku v kuchyni. Ale zpět k hlavnímu jídlu. Samozřejmě došlo i na kontrolní otázku číšníkovi. Ten se velmi nemile zašklebil a doporučil mi špenát. Dal jsem na něj a objednal si hranolky. Jinak jsme si vybrali, až na jednoho, kdo nečetl recenze, ten správný steak a různé přílohy a zmáčkli stopky. Přílohu donesli po 53 minutách, hlavní jídlo v průměru kolem hodiny. Až na mně. Na mně poněkud zapomněli, takže můj well done steak byl až za hodinu a něco. Měl jsem štěstí, že jsem si vybral ty správné hranolky, které vypadaly a chutnaly plus mínus tak, jak člověk od hranolků očekává. Pokud uvidíte v menu domácí hranolky, tak ty si určitě nedávejte, jinak vám donesou něco, co vypadá jako by to vytáhly z popelnice za hospodou a ohřáli v mikrovlnce, nebo to smažili na motorovém oleji.

Steak samotný byl dobrý, pepřová omáčka bez chuti, pepř už hodně unavený a nepomohlo tomu ani pořádně popepření mletým pepřem. Kromě vyschlého hamburgeru s „domácími“ hranolky si všichni na steaku pochutnali. Nikdo nedostal podrážku či kus koksu (asi jsme nezlobili).

Desert aneb after math

Většina z nás, už pod tíhou několika dvanáctek uvařených v Plzni nabrala větší odvahu experimentovat. Proto přišlo na řadu jakýsi Parakotoul s jahodovou redukcí, já se směle vrhnul do ananasového gaspača. Zbytek zvolil lívanečky, nebo zbaběle cheesecake. Nakonec přiběhl pingl a začal nás přesvědčovat že máme vyzkoušet rum. Ne nějaký tuzemák, ale dvaceti a více letý rum, vonělo to vesměs hezky, chutnalo – na dá sa, ale fernet je fernet. Tvrzení, že ten rum fasovali námořnicí na válečném loďstvu Jejího Veličenstva královny Velké Británie a to v pět litrů denně se ovšem dá jenom těžko věřit. V tom případě by námořníci byli nepotopitelní, zato náchylní k samovolnému vzplanutí a samozřejmě nepřítel by zlomil čepel o játra jako kámen.

Závěr

Do restaurace nejezděte autem , parkoviště připomíná tankodrom plný bahna. Místo vybírejte dostatečně daleko od řvoucích papoušků. Architektura a desing restaurace dělali zřejmě podle receptů Pejska a kočičky na dort, je tam prostě všechno bez ladu a skladu a nějaké výraznější myšlenky. Jídlo, když se vyvarujete výběru z recenzí ušlo, nicméně za ty ceny bych očekával, že mezi námi budou procházet mluvící krávy a samy nabízet to nejlepší z nich, podobně jako v Restaurantu na konci vesmíru. Pokud tedy máte prázdný žaludek, ale nikoliv prázdnou kapsu a je ve Vás touha poznat dosud nepoznané, můžete to se Steak Housem Monte Bů risknout, ale vracet se tam zřejmě nebudete.

Autor: Martin Tůma | čtvrtek 18.12.2014 11:56 | karma článku: 14.09 | přečteno: 965x

Další články blogera

Martin Tůma

V Brně končí šalina číslo 3

Tato linka, skrytě propagující fašismus tím, že začíná v Židenicích, jede přes Tábor a končí v Komíně, nemá podle společnosti Hatefree (nenávist zdarma) v moderní společnosti co dělat. Zde jsou reakce brněnských politiků.

20.3.2017 v 11:00 | Karma článku: 35.86 | Přečteno: 1941 | Diskuse

Martin Tůma

Karel Gott nesmí zemřít

Je to prosté, Gott nesmí zemřít, jinak to Zlatý Slavík nepřežije. No jenom si vezměte tu hrůzu, kdyby potom Zlatého Slavíka vyhrál Ortel. Anebo co když se Kabáti rozpadnou? Raději nedomýšlet...

2.12.2016 v 13:37 | Karma článku: 20.25 | Přečteno: 876 | Diskuse

Martin Tůma

Dneska už se nedá nikomu věřit

Že jsou předvolební průzkumy poplatné tomu, kdo si je zadává, ví kromě našeho pana prezidenta už i každé malé dítě. Kdo platí, ten poroučí a výsledky tomu musí odpovídat Ale co sázkové kanceláře?

9.11.2016 v 15:52 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 365 | Diskuse

Martin Tůma

Slimáci - extremisté

Extrémističtí slimáci se bez varování pustili do mých paprik. Zareagoval jsem okamžitě, změnil jsem si na FB profilovku na papriku, vyfotil se s cedulí Pray for paprika. Sousedům jsem vyjádřil svoje hluboké zděšení. Nepomáhá to...

20.7.2016 v 11:43 | Karma článku: 38.41 | Přečteno: 1659 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 913 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 6.11 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jan Jílek

Jo, časy se fakt mění

Hezky jsem strávil sobotu. Malováním, posloucháním muziky mého mládí, spánkem a kliky. Posiluji, abych nebyl tak hadrovitý.

24.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 62 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2160
Jsem vědecko technický revolucionář a kvantový mechanizátor


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.